Kupujeme podlahu do zatěžovaných prostor

Sortiment podlahovin je na našem trhu už velmi široký a každý si může pořídit druh dle svého gusta. Jestliže se však jedná o podlahu v intenzivněji zatěžovaných prostorách, měli bychom výběru věnovat více pozornosti. Týká se to například chodeb, příp. i kuchyní a dalších společných místností v domech či bytech.

Dá se říci, že téměř každý druh podlahoviny má variantu určenou pro místa s větší zátěží. Od té „obyčejné“ se na pohled odlišuje zpravidla větší tloušťkou, ale zejména zvýšenou odolností proti otěru a tlaku i vyšší pevností v tahu. Také cena bývá obvykle vyšší, ve výprodejích hypermarketů proto takové podlahoviny raději nehledejte. Je bohužel pravdou, že z hlediska designu mají zátěžové podlahoviny někdy tendenci sklouzávat k poněkud průmyslovému vzhledu (ačkoliv to není pravidlem).

Typickými zátěžovými podlahovinami v našich krajích jsou vinylové (PVC) a linoleové. Již desítky let je dobře známe například ze zdravotnických a školských zařízení, ale i z bytových domů. V současnosti je ovšem škála vzorů a barev podstatně širší než v minulosti, takže za některé druhy PVC podlahovin by se nemuseli stydět ani v luxusní restauraci. Existují varianty elektroizolační nebo naopak vodivé, antistatické, protiskluzné, bakteriostatické a jiné. Zatímco u běžných domácích podlahovin se tloušťka nášlapné vrstvy pohybuje většinou okolo 0,2 až 0,6 mm, u těch odolnějších dosahuje až 0,8 mm. Prodávají se rovněž velmi odolné homogenní podlahoviny, kde je tloušťka nášlapné vrstvy shodná s celkovou tloušťkou (většinou okolo 2 mm).

Stejně tak laminátovou či dřevěnou podlahu můžete mít v zátěžovém provedení. Od běžné se liší nejen tloušťkou vrstev, ale i použitými materiály, což se samozřejmě odrazí na ceně. Při nové pokládce podlah ve frekventovaných prostorách je však určitě lepší si připlatit, než za rok měnit prodřený materiál za nový.

Docela oblíbené jsou i zátěžové koberce, nejčastěji levnější vpichované, méně často trochu dražší (avšak velmi trvanlivé) smyčkové, případně střižené. I když to u nás není příliš běžné, takový zátěžový koberec je vhodný i do vstupní haly či chodby. Sice se většinou propaguje myšlenka, že v chodbě má být PVC nebo dlažba, protože se to pak lépe uklízí, avšak je tomu skutečně tak? Například v zimě, když si dovnitř na botách nanosíte sněhovou břečku, v chodbě zůstane mokro a špína, takže musíte pořád vytírat. To platí ostatně i v jiných ročních obdobích, a což když máte psa, který pořád chodí dovnitř a ven… Pokud dáte do chodby tmavý zátěžový koberec, většinu hrubých nečistot „odfiltruje“ a špína na něm není téměř vidět. A úklid? Jednoduché, prostě to jednou za týden vysajete. Takový kvalitní zátěžový koberec (nikoliv nejtenčí kovral) přitom vydrží mnoho let.

Ať už se jedná o jakoukoliv podlahovinu, její správné určení poznáme podle popisu a piktogramu na výrobku, přesněji však podle vyznačené zátěžové třídy dle EN 685. Při výběru se můžete řídit následujícím přehledem (číslo označuje zátěžovou třídu):

• 21 - lehká obytná oblast s malým, nebo občasným používáním (např. ložnice, pokoj pro hosty)
• 22 - střední obytná oblast s trvalým běžným používáním (obývací pokoj, jídelna, vnitřní chodby)
• 23 - silná obytná oblast s intenzivním používáním (schodiště, vstupní chodby, kuchyně)
• 31 - lehká oblast veřejných objektů s malým nebo občasným používáním (hotelové pokoje, konferenční místnosti, malé kancelářské prostory)
• 32 - střední oblast veřejných objektů s trvalým normálním používáním (jesle, kanceláře, čekárny, hotelové haly, butiky)
• 33 - silná oblast veřejných objektů s intenzivním používáním (chodby, velkoplošné kanceláře, obchodní domy, víceúčelové haly, školní třídy)

Mnoho prodejců se vás sice bude snažit přesvědčit, že do vaší kuchyně bude určitě vhodnější dát „pro jistotu“ tady tu krásnou (a drahou) podlahovinu třídy 33, ale nenechte se zmást, je zbytečné kupovat něco, co nepotřebujete.